Přeskočit na obsah

Rekkared I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rekkared I.
Narození559
Sevilla
Úmrtí21. prosince 601 (ve věku 41–42 let)
Toledo
Povolánípanovník
ChoťBaddo
DětiLiuva II.
RodičeLeovigild
PříbuzníHermenegild (sourozenec)
Funkcevizigótský král (586–601)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rekkared I. také Reccared I. (latinsky Reccaredus) (559601 Toledo) byl vizigótským králem v Hispánii a Septimánii od roku 586 do roku 601. Jeho panování charakterizovalo vrcholný posun v historii křesťanství, když se v roce 587 zřekl ariánského vyznání ve prospěch katolického vyznání.

Rekkared byl mladším synem krále Leovigilda a jeho první manželky Theodosie. Měl staršího bratra Hermenegilda. Stejně jako jeho otec, měl i Rekkared za sídelní město Toledo. Vizigótští králové a šlechtici v Hispánii a Septimánii byli převážně ariánští křesťané, zatímco hispano-římská populace byla římskokatolického vyznání.[1] Katolický biskup Leander ze Sevilly byl nápomocný při konverzi staršího syna a dědice vizigótského trůnu Hermenegilda ke katolické víře. Za tento čin byl Leander vyhnán králem Leovigildem ze země a syn Hermenegild byl popraven.

Konverze ke katolicismu

[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 587 se Rekkared vzdal ariánského vyznání a přijal katolickou víru, což byl velký zlom pro vizigótskou Hispánii. Většina ariánských šlechticů v Toledu a okolí následovala jeho příkladu, ale ve vzdálenějších místech vznikala ariánská povstání proti katolicismu. Zejména v Septimánii v nejsevernější provincii, která se nacházela za Pyrenejemi, kde povstání vedl ariánský vůdce biskup Athaloch. Jeho přívrženci byli katoličtí nepřátelé, vyznávající Areiosovo hlásání. Burgundský král Guntram viděl povstání v Septimánii jako příležitost k získání tohoto území se kterým jeho království sousedilo a proto vyslal do Septimánie generála Desideriuse[2]. Rekkared zareagoval tím, že do Septimánie také vyslal svou armádu, která ariánské povstalce i jejich katolické spojence s velkou převahou porazila. Desiderius sám byl zabit.[3],

Další spiknutí vypuklo na západě v Lusitánii, v čele se Sunnou, ariánským biskupem v Méridě a Seggou.[2] Toto spiknutí se podařilo Rekkaredovu generálovi Claudiovi potlačit. Sunna byl vykázán do Mauritanie Tingitana (dnešní Maroko) a Seggo do Galicie.[2][4] Poslední vzpourou v roce 588 v čele s ariánským biskupem Uldilou a Goiswinthou, vdovou po králi Leovigildovi, byla potlačená a biskup Uldila byl vyhoštěn ze země.[5]

Koncil v Toledu

[editovat | editovat zdroj]

Bratr Isidora, Leander ze Sevilly v květnu roku 589 svolal ve jménu krále 3. koncil v Toledu.[2] Koncil projednával nové právo ve prospěch nového katolického království.[6] Leander a katoličtí biskupové okamžitě zavedli zákon vynucující konverzi Židů a prohlásili pozůstatky ariánství jako „kacířství“.

Informace o další vládě krále Rekkareda jsou sporné. Jan z Biclara, Rekkaredův současník, končí své zápisky u 3. koncilu v Toledu. Isidor ze Sevilly oceňuje jeho mírovou vládu, milost a velkorysost. Vrátil dokonce i soukromý majetek včetně toho, který byl zabaven jeho otcem. Založil mnoho kostelů a klášterů. Papež Řehoř Rekkareda v srpnu 599 písemně (Epp. IX. 61, 121) velebí a to zejména pro odmítání úplatků, které mu nabízeli Židé za zrušení zákonů proti nim. Poslal Rekkaredovi kus Svatého Kříže, fragmenty řetězce svatého Petra a vlasy svatého Jana Křtitele.

Rekkared zemřel přirozenou smrtí v Toledu.[7] Nástupcem byl jeho mladistvý syn Liuva II.

  1. https://www.britannica.com/place/Spain/The-Visigothic-kingdom#ref587119 (anglicky)
  2. a b c d http://www.ccel.org/ccel/wace/biodict.html?term=Reccared (anglicky)
  3. JOHN OF BICLARO. Chronicle, 91. překlad: Kenneth Baxter Wolf - Conquerors and Chroniclers of Early Medieval Spain, 2. edice. [s.l.]: Liverpool: University Press 205 s. Dostupné online. ISBN 9780853235545. S. 74. (anglicky) 
  4. ISIDOR ZE SEVILLY. Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum, kapitola 54. / překlad Guido Donini and Gordon B. Ford - Isidore of Seville's History of the Goths, Vandals, and Suevi, 2. přepracované vydání. [s.l.]: E. J. Brill, 1966. 46 s. S. 25. (anglicky) 
  5. John of Biclaro, Chronicle, 90. překlad Wolf, S. 73.
  6. http://historymedren.about.com/od/rwho/p/Reccared.htm Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
  7. CHRISTYS, Ann Rosemary. Christians in Al-Andalus, 711-1000 (Culture and Civilization in the Middle East). [s.l.]: Curzon Press, 2002. 246 s. ISBN 0-7007-1564-9. S. 37. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vizigótští králové
Předchůdce:
Leovigild
586601
Rekkared I.
Nástupce:
Liuva II.