Přeskočit na obsah

Reologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Euklidova hmota
Pascalova hmota
Hookova hmota

Reologie je vědní obor mechaniky spojitých prostředí (mechaniky kontinua), který se věnuje zkoumání a modelování deformačních vlastností látek, zejména závislosti deformace, napětí a času.

Reologie má široké uplatnění v geologii a příbuzných vědách i v mnoha technických oborech věnovaných materiálům a jejich deformacím.

Druhy reologického posuzování

[editovat | editovat zdroj]
  • Fenomenologický
  • Strukturní

Rozdělení podle časového působení

[editovat | editovat zdroj]
  • Okamžité
  • Krátkodobé
  • Dlouhodobé

Modely základní

[editovat | editovat zdroj]

Lineární modely

[editovat | editovat zdroj]

Lineární modely se vyznačují přímkovou úměrností mezi deformací a napětím

  • Euklidova hmota – Absolutně tuhé těleso – Napětí je nezávislé na deformaci
  • Pascalova hmota – Ideální kapalina – Deformace je nezávislá na napětí
  • Hookova hmota – Pružné těleso – Je přímá úměrnost mezi napětím a deformací
  • Newtonova hmota – Vazká tekutina – Je přímá úměrnost mezi napětím a deformací – ale deformace je nevratná

Nelineární modely

[editovat | editovat zdroj]
  • Saint-Vanetova – Tvárná (plastická) hmota – Z počátku se chová hmota jako Euklidova hmota, ale po dosažení určité úrovně se změní chování jako Pascalova hmota
  • Zpevněná hmota – V první fázi se chová jako ideální kapalina a po dosažení určité deformace se chová jako Euklidova hmota

Komplexní modely

[editovat | editovat zdroj]
  • Viskoelastická hmota (Maxwellův model, Zenerův model, Jeffreyův model, Kelvinův model)
  • Elastoplastická (pružnoplastická) hmota
  • Viskoelastoplastická hmota

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]