Přeskočit na obsah

Slovak Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slovak Open
Peugeot Slovak Open (muži)
J&T Banka Slovak Open (ženy)

Založeno2000 (muži)
2006 (ženy)
MístoBratislava, SlovenskoSlovensko Slovensko
DějištěNTC aréna
Souřadnice
Povrchtvrdý / hala
Obdobíříjen a listopad
ATP Challenger Tour
2023–Category 125

Soutěže32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Prize Money145 000 EUR
Ženský okruh ITF
2022–60 000 $

Soutěže32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Prize Money60 000 USD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovak Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný ve slovenské metropoli Bratislavě. Probíhá v NTC aréně, součásti Národního tenisového centra, na dvorcích s tvrdým povrchem. Od roku 2011 se koná jako Mezinárodní mistrovství Slovenska v tenise.[1] Mužská část nese od roku 2015 oficiální název Peugeot Slovak Open[2][3] a ženská část probíhá od obnovení v roce 2022 jako J&T Banka Slovak Open.[4][5]

Bratislavská událost se řadí do druhé nejvyšší úrovně mužského tenisu ATP Challenger Tour. Premiérový ročník se odehrál v roce 2000. Ženská polovina na okruhu okruhu ITF vznikla roku 2006. Opakovaně byla rušena a obnovována. Na okruh se vrátila v roce 2022.

Na termínové listině je turnaj hrán v závěru sezóny, během října a listopadu. Mužská i ženská část zajišťují ubytování, tj. Hospitality. Do dvouher nastupuje třicet dva singlistů a čtyřher se účastní šestnáct párů. Jediným vícenásobným vítězem mužské dvouhry je Slovák Lukáš Lacko, který triumfoval v letech 2011 a 2013.

Přehled vývoje názvu

[editovat | editovat zdroj]
  • 2000–2005: Tatra Banka Open
  • 2006: ATP Slovak Open Challenger
  • 2007–2009: Tatra Banka Slovak Open
  • 2010: Ritro Slovak Open
  • 2011–2014: Slovak Open
  • od 201: Peugeot Slovak Open
  • 2015–2016: Slovak Indoor
  • od 2022: J&T Banka Slovak Open

Přehled kategorií

[editovat | editovat zdroj]

Kategorie mužského challengeru.

  • 2011–2012: 85 000 €+H
  • 2013: 64 000 €+H
  • 2014–2016: 85 000 €
  • 2017–2018: 106 000 €
  • 2019: Category 90 (69 280 €)
  • 2020–2021: Category 80
  • 2022: Category 90 (44 820 €)
  • od 2023: Category 125 (145 000 €)

Kategorie ženského okruhu ITF.

  • 2006: ITF 75 000 $+H
  • 2007–2008: ITF 100 000 $+H
  • 2009: ITF 50 000 $
  • 2010–2011: ITF 25 000 $
  • 2015–2016: ITF 25 000 $
  • od 2022: ITF 60 000 $+H

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítěz finalista výsledek
2023 Kanada Gabriel Diallo Belgie Joris De Loore 6–0, 7–5
2022 Maďarsko Márton Fucsovics Maďarsko Fábián Marozsán 6–2, 6–4
2021 Nizozemsko Tallon Griekspoor Maďarsko Zsombor Piros 6–3, 6–2
2020 Německo Maximilian Marterer Česko Tomáš Macháč 6–7(3–7), 6–2, 7–5
2019 Rakousko Dennis Novak Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 6–1, 6–1
2018 Kazachstán Alexandr Bublik Česko Lukáš Rosol 6–4, 6–4
2017 Slovensko Lukáš Lacko Rumunsko Marius Copil 6–4, 7–6(7–4)
2016 Slovensko Norbert Gombos Rumunsko Marius Copil 7–6(10–8), 4–6, 6–3
2015 Bělorusko Jegor Gerasimov Slovensko Lukáš Lacko 7–6(7–1), 7–6(7–5)
2014 Německo Peter Gojowczyk Uzbekistán Farruk Dustov 7–6(7–2), 6–3
2013 Slovensko Lukáš Lacko Česko Lukáš Rosol 6–4, 4–6, 6–4
2012 Česko Lukáš Rosol Německo Björn Phau 6–7(3–7), 7–6(7–5), 7–5(8–6)
2011 Slovensko Lukáš Lacko Litva Ričardas Berankis 7–6(9–7), 6–2
2010 Slovensko Martin Kližan Rakousko Stefan Koubek 7–6(7–4), 6–2
2009 Německo Michael Berrer Slovensko Dominik Hrbatý 6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3)
2008 Česko Jan Hernych Švýcarsko Stéphane Bohli 6–2, 6–4
2007 Itálie Simone Bolelli Kolumbie Alejandro Falla 4–6, 7–6(9–7), 6–1
2006 Slovensko Michal Mertiňák Česko Lukáš Dlouhý 7–6(7–4), 6–4
2005 Slovensko Dominik Hrbatý Itálie Daniele Bracciali 7–5, 6–1
2004 Kypr Marcos Baghdatis Slovensko Dominik Hrbatý 7–6(7–4), 7–6(7–3)
2003 Švýcarsko Marc Rosset Nizozemsko John van Lottum 3–6, 6–3, 6–0
2002 Francie Antony Dupuis Slovensko Karol Beck 4–6, 6–4, 7–6(7–1)
2001 Slovensko Karol Kučera Arménie Sargis Sargsjan 6–1, 7–5
2000 Itálie Davide Sanguinetti Německo Rainer Schüttler 7–5, 6–1

Mužská čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězové finalisté výsledek
2023 Indie Sriram Baladži
Německo Andre Begemann
Kazachstán Andrej Golubjev
Ukrajina Denys Molčanov
6–3, 5–7, [10–8]
2022 Ukrajina Denys Molchanov
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
Česko Petr Nouza
Česko Andrew Paulson
4–6, 6–4, [10–6]
2021 Slovensko Filip Horanský
Ukrajina Serhij Stachovskyj
Ukrajina Denys Molčanov
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
6–4, 6–4
2020 Finsko Harri Heliövaara
Finsko Emil Ruusuvuori
Slovensko Lukáš Klein
Slovensko Alex Molčan
6–4, 6–3
2019 Dánsko Frederik Nielsen
Německo Tim Pütz
Česko Roman Jebavý
Slovensko Igor Zelenay
4–6, 7–6(7–4), [11–9]
2018 Ukrajina Denys Molčanov
Slovensko Igor Zelenay
Indie Ramkumar Ramanathan
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 3–6, [11–9]
2017 Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
Nizozemsko Sander Arends
Chorvatsko Antonio Šančić
5–7, 6–3, [10–8]
2016 Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
Indie Purav Radža
Indie Divij Šaran
4–6, 6–3, [10–5]
2015 Srbsko Ilija Bozoljac
Slovensko Igor Zelenay
Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–3), 4–6, [10–5]
2014 Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
Slovensko Norbert Gombos
Česko Adam Pavlásek
6–3, 7–6(7–3)
2013 Finsko Henri Kontinen
Švédsko Andreas Siljeström
Německo Gero Kretschmer
Německo Jan-Lennard Struff
7–6(8–6), 6–2
2012 Česko Lukáš Dlouhý
Rusko Michail Jelgin
Německo Philipp Marx
Rumunsko Florin Mergea
6–7(5–7), 6–2, [10–6]
2011 Česko Jan Hájek
Slovensko Lukáš Lacko
Česko Lukáš Rosol
Česko David Škoch
7–5, 7–5
2010 Spojené království Colin Fleming
Spojené království Jamie Murray
USA Travis Parrott
Slovensko Filip Polášek
6–2, 3–6, [10–6]
2009 Německo Philipp Marx
Slovensko Igor Zelenay
Česko Leoš Friedl
Česko David Škoch
6–4, 6–4
2008 Česko František Čermák
Polsko Łukasz Kubot
Německo Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
6–4, 6–4
2007 Česko Tomáš Cibulec
Česko Jaroslav Levinský
Jižní Afrika Chris Haggard
Německo Mischa Zverev
6–4, 2–6, 10–8
2006 USA Eric Butorac
USA Travis Parrott
Austrálie Jordan Kerr
Spojené království Jamie Murray
7–5, 6–3
2005 Jižní Afrika Chris Haggard
Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
Slovensko Dominik Hrbatý
Slovensko Michal Mertiňák
6–3, 2–6, 7–6(7–4)
2004 Švédsko Simon Aspelin
USA Graydon Oliver
Izrael Jonatan Erlich
Izrael Noam Okun
7–6(5), 6–3
2003 Izrael Jonatan Erlich
Izrael Harel Levy
Chorvatsko Mario Ančić
Argentina Martín García
7–6(9–7), 6–3
2002 USA Scott Humphries
Bahamy Mark Merklein
Česko Leoš Friedl
Česko David Škoch
3–6, 6–4, 6–2
2001 Česko Petr Luxa
Česko Radek Štěpánek
Česko František Čermák
Česko Ota Fukárek
6–4, 6–3
2000 Austrálie Paul Hanley
Jižní Afrika Paul Rosner
Izrael Jonatan Erlich
Severní Makedonie Aleksandar Kitinov
6–4, 6–4

Ženská dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězka finalistka výsledek
2023 Německo Ella Seidelová   Sofja Lansereová 6–4, 7–6(7–4)
2022 Chorvatsko Ana Konjuhová Uzbekistán Nigina Abduraimovová 2–6, 6–0, 7–6(7–2)
2021 turnaj se nekonal
2017
2016 Rumunsko Andreea Mituová Česko Denisa Allertová 6–2, 6–3
2015 Česko Jesika Malečková Ukrajina Anhelina Kalininová 4–6, 7–6(7–3), 6–4
2022 turnaj se nekonal
2014
2011 Ukrajina Lesja Curenková Česko Karolína Plíšková 7–5, 6–3
2010 Ukrajina Kateryna Bondarenková Rusko Jevgenija Rodinová 7–6(7–3), 6–2
2009 Rusko Jevgenija Rodinová Česko Renata Voráčová 6–4, 6–2
2008 Rusko Anastasija Pavljučenkovová Nizozemsko Michaëlla Krajiceková 6–3, 6–1
2007 Německo Tatjana Maleková Česko Petra Kvitová 6–2, 7–6(9–7)
2006 Slovensko Dominika Cibulková Německo Kristina Barroisová 7–5, 6–1

Ženská čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězky finalistky výsledek
2023 Francie Estelle Cascinová
Česko Jesika Malečková
Česko Denisa Hindová
Česko Karolína Kubáňová
6–3, 6–2
2022 Česko Jesika Malečková
Česko Renata Voráčová
Slovensko Katarína Kužmová
Slovensko Viktória Kužmová
2–6, 7–5, [13–11]
2021 turnaj se nekonal
2017
2016 Spojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Anna Smithová
Nizozemsko Quirine Lemoineová
Nizozemsko Eva Wacannová
6–3, 6–2
2015 Slovinsko Dalila Jakupovićová
Německo Anne Schäferová
Slovensko Michaela Hončová
Slovensko Chantal Škamlová
6–7(5–7), 6–2, [10–8]
2014 turnaj se nekonal
2012
2011 Spojené království Naomi Broadyová
Francie Kristina Mladenovicová
Česko Karolína Plíšková
Česko Kristýna Plíšková
5–7, 6–4, [10–2]
2010 Finsko Emma Laineová
Francie Irena Pavlovicová
Francie Claire Feuersteinová
Rusko Valeria Savinychová
6–4, 6–4
2009 Švédsko Sofia Arvidssonová
Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
Bělorusko Taťána Pučeková
Rusko Arina Rodionovová
6–3, 6–4
2008 Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
Uzbekistán Akgul Amanmuradovová
Rumunsko Monica Niculescuová
7–6(7–1), 6–1
2007 Česko Renata Voráčová
Česko Barbora Záhlavová-Strýcová
Rusko Anastasia Rodionovová
Ukrajina Olga Savčuková
6–4, 6–4
2006 Polsko Klaudia Jansová
Polsko Alicja Rosolská
Česko Lucie Hradecká
Česko Michaela Paštiková
6–1, 6–3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovak Open na anglické Wikipedii.

  1. PSO: Víťazom maďarského finále Fucsovics | tenisové turnaje. www.stz.sk [online]. Slovenský tenisový zväz, 2022-11-13 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Peugeot Slovak Open 2015 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Peugeot Slovak Open 2014 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Akceptačný list: Päť hráčok svetovej stovky. www.stz.sk [online]. Slovenský tenisový zväz, 2022-10-29 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. O hlavnú päť Sloveniek. www.stz.sk [online]. Slovenský tenisový zväz, 2023-10-29 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]