Přeskočit na obsah

Tenis na Letních olympijských hrách 1920

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tenis na Letních olympijských hrách 1920
Datum23.–28. srpna 1920
Ročník6.
MístoTenisový klub Beerschot
Antverpy, BelgieBelgie Belgie
Povrchtráva / venku[1]
Počet75 (52 mužů / 23 žen) ze 14 zemí
Vítězové zlaté medaile
mužská dvouhra
Jižní Afrika Louis Raymond
ženská dvouhra
Francie Suzanne Lenglenová
mužská čtyřhra
Spojené království Oswald Turnbull / Max Woosnam
ženská čtyřhra
Spojené království Kathleen McKaneová / Winifred McNairová
smíšená čtyřhra
Francie Suzanne Lenglenová / Max Décugis
Tenis na letních olympijských hrách
1912
1924 >

Tenis na Letních olympijských hrách 1920 v Anverpách měl na programu celkem pět soutěží, a to mužskou dvouhru a čtyřhru, ženskou dvouhru a čtyřhru, stejně tak i smíšenou čtyřhru.[2]

Olympijskou premiéru zažívala ženská deblová soutěž, která se v předchozích pěti ročnících nehrála. V důsledku první světové války byl porušen pravidelný čtyřletý cyklus a předešlé hry se uskutečnily již v roce 1912.

Olympijský turnaj

[editovat | editovat zdroj]

Olympijský turnaj probíhal v Anverpách mezi 23.–28. srpnem 1920. Dějištěm se stal Tenisový klub Beerschot – Antverpský stadion v Kontichu, založený roku 1899. Události se nesměli účastnit reprezentanti Centrálních mocností, včetně Německa, jakožto poražení v právě skončené první světové válce.[3] Na olympiádu také nepřicestovali tenisté Spojených států, kteří se soustředili na zářijové Mezinárodní mistrovství USA 1920, hrané v newyorském Forest Hills.[4]

Do mužské dvouhry nastoupilo čtyřicet jedna singlistů ze čtrnácti zemí. Hlavní bitvou soutěže se stalo utkání druhého kola mezi Britem Francisem Lowem a Řekem Athanasiosem Zerlentisem, trvající šest hodin, respektive jeden a půl dne. Úvodní set připadl britskému tenistovi poměrem her 14–12. Následně byl zápas přeložen na dopoledne dalšího dne. Druhou sadu si připsal řecký hráč 12–10. Po obědě došlo k odehrání zbylých třech sad. Do třetí fáze turnaje postoupil Lowe po vítězství 3:2 na sety. Ve čtvrtfinále Brita vyřadil dvojnásobný olympijský vítěz ze Stockholmu Charles Winslow, opět v pětisetovém dramatu.[3] Zlato si odvezl Jihoafričan Louis Raymond po finálové výhře nad japonským tenistou Ičijou Kumagaem.

Ženské soutěže se účastnilo osmnáct hráček ze sedmi zemí. 21letá Francouzka Suzanne Lenglenová vstupovala do nejlepšího období kariéry. Celému turnaji dominovala, když si odvezla zlaté medaile z dvouhry a mixu, a k tomu přidala bronzový kov z ženské čtyřhry. V singlové soutěži dovolila soupeřkám uhrát pouze čtyři gamy v pěti kolech. Stříbrný kov připadl Britce Dorothy Holmanové.

Poprvé v historii se her zúčastnilo Československo, státní útvar konstituovaný v roce 1918. Milada Skrbková a Ladislav Žemla vybojovali bronzové medaile ve smíšené čtyřhře a zajistili tak týmu 5. místo v pořadí národů.

Zúčastněné země

[editovat | editovat zdroj]

Celkově nastoupilo sedmdesát pět tenistů, z toho padesát dva mužů a dvacet tři žen ze čtrnácti zemí:

Přehled medailí

[editovat | editovat zdroj]

Medailisté

[editovat | editovat zdroj]
Soutěž Zlatá olympijská medaileZlato Stříbrná olympijská medaileStříbro Bronzová olympijská medaileBronz
Mužská dvouhra  Louis Raymond
Jihoafrická unie (RSA)
 Ičija Kumagae
Japonsko (JPN)
 Charles Winslow
Jihoafrická unie (RSA)
Ženská dvouhra  Suzanne Lenglenová
Francie (FRA)
 Dorothy Holmanová
Velká Británie (GBR)
 Kathleen McKaneová
Velká Británie (GBR)
Mužská čtyřhra Spojené království Oswald Turnbull
 Max Woosnam
Velká Británie (GBR)
Japonsko Ičija Kumagae
 Sejičiro Kašio
Japonsko (JPN)
Francie Pierre Albarran
 Max Decugis
Francie (FRA)
Ženská čtyřhra Spojené království Kathleen McKaneová
 Winifred McNairová
Velká Británie (GBR)
Spojené království Geraldine Beamishová
 Dorothy Holmanová
Velká Británie (GBR)
Francie Élisabeth d'Ayenová
 Suzanne Lenglenová
Francie (FRA)
Smíšená čtyřhra Francie Suzanne Lenglenová
 Max Decugis
Francie (FRA)
Spojené království Kathleen McKaneová
  Maxwell Woosnam
Velká Británie (GBR)
Československo Milada Skrbková
 Ladislav Žemla
Československo (TCH)

Pořadí národů

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Země Zlatá olympijská medaileZlato Stříbrná olympijská medaileStříbro Bronzová olympijská medaileBronz Celkově
1. Velká Británie (GBR) 2 3 1 6
2. Francie (FRA) Francie 2 0 2 4
3. Jihoafrická unie (RSA) 1 0 1 2
4. Japonsko (JPN) 0 2 0 2
5. Československo (TCH) 0 0 1 1
Celkově 5 5 5 15

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 1920 Summer Olympics na anglické Wikipedii a Теннис на летних Олимпийских играх 1920 na ruské Wikipedii.

  1. Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky) 
  2. Grasso, 2011, s. xvii
  3. a b Herreng – De Veene, 2006, s. 12
  4. Grasso, 2011, s. 292

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]