Přeskočit na obsah

Tennessin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tennessin
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
(292) Ts
117
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Tennessin, Ts, 117
Cizojazyčné názvy angl. Tennessine
Skupina, perioda, blok 17. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost vypočítaná 292,20773(89) pro 292Ts
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
293Ts umělý 14 ms α 289Mc[1]
294Ts umělý α 290Mc[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
At
Livermorium Ts Oganesson

Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK[3][pozn. 1]), chemická značka Ts, je transuranprotonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny. Do roku 2016 se provizorně označoval jako ununseptium (Uus).

Prvek byl připraven v laboratořích v ruském městě Dubna sloučením atomových jader izotopů vápníku  48
20
  Ca a berkelia  249
97
 Bk: [5][6]

 48
20
 Ca +  249
97
 Bk →  297
117
 Ts →  294
117
 Ts + 3  1
0
 n

Předpokládané rozpadové řady jader tennessinu končí izotopy lawrencia a vypadají následovně:

Vypočtená rozpadová řada pro izotopy jader 293Uus a 294Uus

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, uznala Uus za objevené spolupracujícími týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko), Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) a Národní laboratoře Oak Ridge (Tennessee, USA) a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[7][3] Konečným návrhem objevitelů byl název tennessine a značka Ts. Prvek je takto pojmenován na počest amerického státu Tennessee, kde mimo jiné sídlí Národní laboratoře Oak Ridge, Vanderbilt University a University of Tennessee, a připomíná jeho přínos k výzkumu supertěžkých prvků.[8][9] Tento anglický název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční (anglojazyčnou) příponu halogenů.[10][4] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi[8] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.[11]

V r. 2012 objevitelé považují za průkaznou syntézu 2 izotopů:  293
117
 Ts a  294
117
 Ts. U  293
117
 Ts bylo registrováno 10 rozpadů alfa, u  294
117
 Ts pak 3 rozpady alfa, které jsou hlavním rozpadovým kanálem (podíl ~ 100%).[12]

Na http://www.nndc.bnl.gov/chart/ jsou uvedeny další dva izotopy;  291
117
 Ts a  292
117
 Ts.

Vlastnosti shrnuje tabulka:[13]

Izotop Způsob přeměny Podíl Poločas přeměny (ms) Energie přeměny Eα (MeV)
291Ts α / SF ? ? ?
292Ts α / SF ? ? ?
293Ts α ~100 % 27 +12
−6
 
10,6–11,14
294Ts α ~100 % 50 +60
−18
 
10,81–10,97
  1. Anglický název dodržuje tamní zvyklost označovat halogeny s příponou -ine (jako chlorine, iodine apod.), kterou čeština (ani řada dalších jazyků) nezná. IUPAC výslovně uvádí, že přípona -ine není pravidlem a mnoho jazyků používá kratší názvy bez ní.[4] Český název tennessin, tedy s „počeštěnou“ příponou -in, se však přesto začíná prosazovat, a to i v odborných kruzích (např. Glosář Aldebaran, experimentální školní výuka vedená Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Školní rok 2016–2017) Naopak možná kratší varianta tenness bez přípony používaná není.
  1. NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 
  2. NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 
  3. a b ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 4. leden 2016. Dostupné online. 
  4. a b ÖHRSTRÖM, Lars; REEDIJK, Jan. Names and symbols of the elements with atomic numbers 113, 115, 117 and 118 (IUPAC Recommendations 2016). Kapitola 2.3 Note 2, s. 1227. Pure and Applied Chemistry [online]. Walter de Gruyter GmbH, 28. prosinec 2016 [cit. 2017-02-09]. Svazek 88, čís. 12, s. 1227. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1365-3075. DOI 10.1515/pac-2016-0501. (anglicky) 
  5. Flerov Lab.. flerovlab.jinr.ru [online]. [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-05. 
  6. Archivovaná kopie. www.nanowerk.com [online]. [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-05. 
  7. Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. 30. prosinec 2015 [cit. 2016-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-31. PDF [2]. (anglicky) 
  8. a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online Archivováno 8. 6. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
  9. Moskva, Japonsko, Tennessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 9. červen 2016. Dostupné online. 
  10. IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
  11. IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. Dostupné online (anglicky)
  12. GREINER, Walter. Viewpoint: Heavy into Stability. Physics [online]. 15. říjen 2012 [cit. 2012-10-18]. Svazek 5, čís. 115. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. PDF [3]. ISSN 1943-2879. DOI 10.1103/Physics.5.115. (anglicky) 
  13. OGANESSJAN, Ju. C., et al. Production and Decay of the Heaviest Nuclei 293,294117 and 294118. Physical Review Letters [online]. 19. říjen 2012. Svazek 109, čís. 16, e162501. Dostupné online. PDF [4]. ISSN 1079-7114. DOI 10.1103/PhysRevLett.109.162501. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]