Přeskočit na obsah

Terciární vzdělávání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Studenti Technické univerzity v Helsinkách na přednášce z matematiky

Terciární vzdělávání je třetí a nejvyšší stupeň formálního vzdělávání. Zahrnuje akademické, odborné i profesní vzdělávání. V mezinárodní klasifikaci ISCED je složené z úrovní 5, 6, 7, 8. Terciární vzdělávání pomáhá a vede k dosažení znalostí a dovedností, které umožňují obstát ve vysoce konkurenčním prostředí současného světa.[1] V České republice se dělí terciární vzdělávání na vyšší odborné vzdělávání a vysokoškolské vzdělávání.[2]

Instituce poskytující terciární vzdělávání v České republice[editovat | editovat zdroj]

Vyšší odborné vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Je prakticky zaměřeno a realizováno na vyšších odborných školách a konzervatořích.[2] Absolvent vyššího odborného vzdělávání má za jménem "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS.").[3]

Vyšší odborné vzdělávání se zakončuje absolutoriem. Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a absolventské práce včetně jejího obhájení veřejně před komisí. Student dostane vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy nebo konzervatoře.[3]

Vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Délka vzdělávání v denní formě je 3 roky, u zdravotnických oborů až 3,5. Přijetí ke vzdělávání na vyšší odborné škole je možné po splnění maturitní zkoušky a po splnění podmínek pro přijetí, které určuje ředitel konkrétní školy.[3]

Studium na vyšší odborné škole je složeno z teoretické a praktické přípravy. Školní rok je členěn na dvě období – zimní a letní. Studenti jsou hodnoceni za dané období na základě zkoušek, které je možné dvakrát opakovat, či na základě jiného způsobu stanoveného daným akreditovaným vzdělávacím programem.[3]

Konzervatoř[editovat | editovat zdroj]

Cílem konzervatoří je především připravit žáky na výkon uměleckých nebo umělecko-pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Přijímací zkouška ke vzdělávání v konzervatoři je formou talentové zkoušky.[4]

Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři získá student úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu. Do tohoto vzdělávacího programu student nastupuje po ukončení základního vzdělávání. Absolutorium na konzervatoři se skládá mj. také z absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy.[4]

Vysokoškolské vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Vysokoškolské vzdělávání je realizováno na vysokých školách na úrovních ISCED 6, 7 a 8.[1] Vysoké školy uskutečňují akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Studijní programy jsou tři a to bakalářský, magisterský a doktorský.[5]  

Vysoké školy mohou být veřejné (zřizované zákonem), soukromé a státní (zřizované zákonem a řízené příslušnými ministerstvy). Dále se dělí na vysoké školy univerzitního typu a neuniverzitní, které se od těch univerzitních liší tím, že z pravidla nemohou uskutečňovat doktorské studijní programy a nečlení se na fakulty.[2]

Studium se dělí na semestry, ročníky nebo bloky. Každý se dále dělí na období výuky, zkoušek a období prázdnin. Studium na vysoké škole je v řádném případě ukončeno státní zkouškou, která se koná před zkušební komisí. Absolvováním akreditovaného vysokoškolského studijního programu získá student vysokoškolský diplom a příslušný akademický titul (např. Bc., Mgr., Ing., Ph.D. atd.).[6]

Celoživotní vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Celoživotní vzdělávání je zaměřeno na výkon povolání nebo zájmově a jeho účastníci nejsou podle zákona[6] studenty vysoké školy. Po jeho absolvování je účastníkům předáno osvědčení.

Mezinárodní dělení podle ISCED[editovat | editovat zdroj]

Je to mezinárodní a všeobecně uznávaná klasifikace vzdělání. Spadá do ekonomických a sociálních klasifikací OSN. Je používané celosvětově k uspořádání vzdělávacích programů. ISCED je výsledkem mezinárodní dohody a je oficiálně přijatá Generální konferencí členských států UNESCO.[1]

Krátký cyklus terciárního vzdělávání - ISCED 5[editovat | editovat zdroj]

Tato úroveň je především praktickou přípravou na povolání. Programy zařazené do úrovně ISCED 5 mohou být označovány mnoha způsoby, například (vyšší) technické vzdělávání, komunitní školní vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání nebo bakalář+2.[1] V České republice je krátký cyklus terciárního vzdělávání realizován pomocí vyššího odborného vzdělávání.[2]

Bakalářská úroveň - ISCED 6[editovat | editovat zdroj]

Tato úroveň je učena pro to, aby studentům předala středně pokročilé akademické nebo profesní znalosti, dovednosti a schopnosti. Je obvykle zaměřena na teorii, ale může zahrnovat i praktické znalosti. Obvykle je tato úroveň uskutečňovaná na vysokých školách a univerzitách. Pro vstup do programů na úrovni ISCED 6 je obvykle nutné úspěšné ukončení úrovně ISCED 3 nebo 4, tzn. středoškolské vzdělání s maturitou.[1]

Magisterská úroveň - ISCED 7[editovat | editovat zdroj]

Tato úroveň je učená k tomu, aby studentům poskytla pokročilé akademické nebo profesní znalosti, dovednosti a schopnosti. Na této úrovni mohou mít studenti značný podíl ve výzkumu nebo pracovat na dokončení výzkumného projektu či vědecké práce, která je rozvinutěj��í než na předchozí úrovni. Stejně jako bakalářská úroveň je magisterská obvykle zaměřená na teorii, ale může zahrnovat i praktické znalosti a je realizovaná vysokými školami a univerzitami. Pro vstup do programů na úrovni ISCED je obvykle vyžadováno úspěšné ukončení programů úrovně ISCED 6 nebo 7, tzn. bakalářská nebo magisterská úroveň.[1]

Doktorská úroveň - ISCED 8[editovat | editovat zdroj]

Tato úroveň vede k pokročilé vědecké kvalifikaci prostřednictvím pokročilého studia a výzkumů. Jsou nabízené zpravidla pouze univerzitami. Tato úroveň je zakončena odevzdáním a obhajobou závěrečné disertační práce, která pomáhá dále rozvíjet daný obor studia. Pro vstup do programů na úrovni ISCED 8 je vyžadováno úspěšné ukončení studijního programu na úrovni ISCED 7, tzn. magisterské úrovni. Po absolvování této úrovně terciárního vzdělávání je možné získat zaměstnání, které vyžaduje vysoké akademické dovednosti nebo ve výzkumných a učitelský pozicích ve vzdělávacích institucích terciární úrovně ISCED 6, 7 a 8.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011). Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011) [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  2. a b c d Terciární vzdělávání, Národní ústav odborného vzdělávání. www.nuov.cz [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  3. a b c d INFO@AION.CZ, AION CS-. 561/2004 Sb. Školský zákon. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  4. a b INFO@AION.CZ, AION CS-. 561/2004 Sb. Školský zákon. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  5. INFO@AION.CZ, AION CS-. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  6. a b INFO@AION.CZ, AION CS-. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]