sanskrt

• IPA: [sanskr̩t]

Ze sanskrtského संस्कृत (saṃskṛta, „složené spolu, dobře vytvořené, dokonale složené“), složeného z kořenů sam — „spolu“ (viz též anglické same) a krta — „dělat, vykonávat“, vycházejícího z praindoevropského kořenu *kwer- — „dělat, vytvářet“. Odkaz na dokonalost může být označením buď kultivovaného literárního jazyka v protikladu k lidové mluvě nebo, podle některých jazykovědců, řeči bohů, tvořené neomylnými pravidly.^[1]

• san-s-krt

• rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sanskrt	sanskrty
genitiv	sanskrtu	sanskrtů
dativ	sanskrtu	sanskrtům
akuzativ	sanskrt	sanskrty
vokativ	sanskrte	sanskrty
lokál	sanskrtu	sanskrtech
instrumentál	sanskrtem	sanskrty

1. klasický indický jazyk, jeden z oficiálních jazyků Indie

1. jazyk

   • angličtina: Sanskrit
   • francouzština: sanskrit m, sanscrit m
   • italština: sanscrito m
   • němčina: Sanskrit s
   • ruština: санскрит m

1. (zastarale) sanskrit

• sanskrtský

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-07-24]. Heslo sanskrt.

• Článek Sanskrt ve Wikipedii