Přeskočit na obsah

Luisa Hesensko-Kasselská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luisa Hesensko-Kasselská
královna dánská
Portrét
Luisa Hesensko-Kasselská
Doba vlády18631898
Úplné jménoLuisa Vilemína Bedřiška Marie Karolína Augusta Julie Hesensko-Kasselská
Titulyvévodkyně šlesvicko-holštýnská a sasko-lauenburská
Narození7. září 1817
Kassel
Úmrtí29. září 1898
palác Bernstorff v Gentofte
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PředchůdceKarolina Amálie Augustenburská
NástupceLuisa Švédská
Sňatek24. dubna 1842
ManželKristián IX.
PotomciFrederik
Alexandra
Vilém
Marie Sofie Dagmar
Thyra
Valdemar
DynastieHesenští
OtecVilém Hesensko-Kasselský
MatkaLuisa Šarlota Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 18631898.

Původ, mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera hesenského lankraběte Viléma Hesensko-Kasselského a dánské princezny Luisy Šarloty, mladší sestry dánského krále Kristiána VIII. Vyrůstala nicméně v Dánsku, kde její otec sloužil v dánské armádě, zde také získala vynikající vzdělání.

Královna Luisa (uprostřed) se svou dcerou Alexandrou, pozdější britskou královnou (vpravo), a vnučkou Luisou, vévodkyní z Fife, britskou Princess Royal (vlevo) (1893).

Manželství, potomci

[editovat | editovat zdroj]

24. dubna 1842 se provdala za čtvrtého syna vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny, prince Kristiána, který se díky tomuto sňatku stal dánským následníkem trůnu. Obřad se konal v paláci Amalienborg v Kodani. Mladý pár bydlel přes 20 let v tzv. Žlutém paláci (Det gule Palæ) v sousedství královského paláce Amalienborg. Královna Luisa věnovala svůj čas rodině a dobročinnosti, což přispívalo její vysoké popularitě.

Z manželství se narodilo šest potomků:

Všechny Luisiny a Kristiánovy děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, díky tomu bývá Luisin manžel Kristián nazýván tchánem Evropy a Luisa (podobně jako britská královna Viktorie) babičkou Evropy; většina současných monarchů má mezi svými předky Luisu a Kristiána.

Skandál na dánském dvoře

[editovat | editovat zdroj]

Těžké období v Luisině životě znamenal rok 1871. Zatímco všechny Luisiny děti uzavřely vhodné sňatky s odpovídajícími partnery, v případě nejmladší dcery Thyry však byl tento scénář ohrožen. Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III., byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut. Sotva sedmnáctiletá princezna se navíc zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841–1872) a jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou a Thyra porodila 8. listopadu roku 1871 na zámku v německém Glücksburgu děvčátko. Krátce po narození dítě adoptovali Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871–1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.

Následnictví dánského trůnu

[editovat | editovat zdroj]

Následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., neměl žádné potomky, uzákonil tedy podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. Pro výběr právě prince Kristiána mluvilo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak Luisa Hesensko-Kasselská byla pravnučkou Frederika V. (vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská byla sice ve svých nárocích na dánský trůn až druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), ta však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého (bezdětného) bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; Luisa pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX. a Luisa se tak stala dánskou královnou jako jeho manželka.

Královna Luisa zemřela 29. září roku 1898. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karel Nasavsko-Usingenský
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
 
 
 
 
Kristiána Vilemína Sasko-Eisenašská
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karel Reinhard Leiningenso-Dachsbursko-Falkenbursko-Heidesheimský
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim a Assenheim
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
Kristián VI.
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiza Hessen-Kassel na polské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dánská královna
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631898
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Luisa Švédská
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
(spory o titul)
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631864
(Adléta z Hohenlohe-Langenburgu)
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
připojení vévodství k pruskému království
Lauenburská vévodkyně
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631864
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Augusta Sasko-Výmarská
Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská
(spory o titul)
Předchůdce:
18641898
s (Adelaidou z Hohenlohe-Langenburgu, 1864–1880)
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
(Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská)
Luisa Švédská