Přeskočit na obsah

Marie Sofie Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Sofie Dánská
carevna ruská
Portrét
ruská carevna Marie Sofie Dánská
Doba vlády18811894
Úplné jménoMarie Žofie Bedřiška Dagmar
Titulyprincezna dánská
Narození26. listopadu 1847
Kodaň, Dánsko
Úmrtí13. října 1928
Hvidøre Slot
PohřbenaI. Katedrála v Roskilde,
II. Chrám sv. Petra a Pavla v Petrohradu
PředchůdceMarie Hesensko-Darmstadtská
NástupceAlexandra Hesensko-Darmstadtská
ManželAlexandr III.
PotomciMikuláš II.
Alexandr Alexandrovič
Georgij Alexandrovič
Xenie Alexandrovna
Michail Alexandrovič
Olga Alexandrovna
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecKristián IX.
MatkaLuisa Hesensko-Kasselská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Sofie Dánská (dánsky Marie Sophie Frederikke Dagmar, někdy uváděná jako Dagmar Dánská / Dagmar von Dänemark; 26. listopadu 1847 v Kodani13. října 1928 v Hvidøre Slot) byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna (rusky императрица) Marie Fjodorovna.

Carevna Marie Fjodorovna
Marie Fjodorovna

Byla čtvrtým dítětem dánského krále Kristiána IX. a jeho ženy královny Luisy Hesensko-Kasselské.

Marie Sofie byla vychována v luteránském náboženství. Od nejmladších let byla pokládána za mimořádnou krasavici. Původně byla zasnoubena s ruským carevičem Nikolajem, starším bratrem Alexandrovým, ten však zemřel na souchotiny. Po smrti Nikolajově (24. dubna 1865) přešla na pravoslaví a přijala ruské jméno Marie Fjodorovna. 24. října roku 1866 se pak provdala za bratra zemřelého cesareviče (carevič je titul syna cara, následníka trůnu), velkoknížete Alexandra Alexandroviče Romanova, následníka ruského trůnu, pozdějšího cara Alexandra III. Pár měl šest dětí.

Manželství Marie a Alexandra se ukázalo jako velmi zdařilé. Carevna mírnila despotismus svého muže, kromě toho se však do politických záležitostí příliš nemíchala. Favorizovala své syny, Mikuláše a Michaila, s dcerami zacházela o něco hůře.

Marie Fjodorovna nebyla v nejlepších vztazích se svou snachou Alexandrou Fjodorovnou. Mariin manžel zemřel v roce 1894 a třebaže poté Alexandra byla chotí vládnoucího cara, Marie se nechtěla podřídit roli carevny-vdovy; ostatně samotní Rusové měli v oblibě více „starou carevnu“ než „novou“, „přivandrovalou Němku“. Podle ruského dvorního ceremoniálu také carova matka zaujímala čestné místo před carovou manželkou.

Po pádu carského režimu v roce 1917 se ukryla na Krymu, ovládaném bělogvardějci a poté emigrovala do Velké Británie. Při odjezdu prosila svou vnučku, princeznu Irinu Jusupovovou, aby jí co možná nejdéle u očí držela její lorňon – chtěla do poslední chvíle hledět na milované Rusko. Udělení azylu ve Velké Británii jí však vláda jejího synovce krále Jiřího V. odmítla. V roce 1918 se proto vrátila do Dánska, kde se usadila v zámečku Hvidøre Slot u Kodaně, který obývala společně se sestrou Alexandrou, ženou tehdy již mrtvého krále Eduarda VII. Hvidøre Slot bylo až do její smrti 13. října 1928 politickým centrem „bílé“ ruské emigrace.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

V září roku 2006 byla převezena rakev s jejími ostatky z katedrály v Roskilde (místo posledního odpočinku dánských králů) do Petrohradu a 26. září vystavena na obřadním katafalku, přesně 140 let od jejího příchodu do Ruska; poté byla 28. září uložena do carské hrobky v kryptě chrámu sv. Petra a Pavla po boku svého manžela cara Alexandra III.

Pohřbu se účastnilo mnoho členů evropských panovnických dynastií, mimo jiné dánský korunní princ Frederik, bývalý řecký král Konstantin s manželkou, či Michael, vévoda z Kentu; stejně jako Marie Fjodorovna jsou všichni potomky „tchána Evropy“, dánského krále Kristiána IX.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel Antonín Holštýnsko-Becký
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
 
 
 
 
Šarlota Frederika z Donína-Leistenau
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Karel Leopold Schliebenský
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Lehndorffská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Luisa Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hannoverská
 
Marie Sofie
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Fiodorowna (Dagmar Duńska) na polské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Ruská carevna
Předchůdce:
Marie Alexandrovna
18811894
Marie Sofie Dánská
Nástupce:
Alexandra Fjodorovna