Přeskočit na obsah

Messier 40

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 40
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typoptická dvojhvězda
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu24. října 1764
Rektascenze12h 22m 12,53s[1]
Deklinace58°4′58,6″[1]
SouhvězdíVelká medvědice (lat. UMa)
Zdánlivá magnituda (V)8,4[2]
Úhlová velikost0,8'[3]
Vzdálenost455 ly
Označení v katalozích
Messierův katalogM 40
Jiná označeníM40, Winnecke 4, WNC4,[1] Bode 23, Hevelius 1496
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 40 (také M40 či Winnecke 4) je málo jasná optická dvojhvězda[3]souhvězdí Velké medvědicemagnitudou 8,4.[3]

Objevil ji Charles Messier 24. října 1764[4] když hledal mlhovinu, která se v této oblasti měla nacházet, jak tvrdil Johannes Hevelius (autor díla Prodromus Astronomiae). Místo mlhoviny v této oblasti Messier našel dvojhvězdu, kterou zapsal do svého katalogu mlhovin a hvězdokup s tímto popisem: "Nad ocasem Velké medvědice jsem hledal mlhovinu, která je vyznačená ve druhém vydání knihy Figure of the Stars (Obrazce hvězd) … V této oblasti jsem našel dvě stejně jasné navzájem velmi blízké hvězdy kolem 9. magnitudy, které leží na začátku ocasu Velké medvědice … Dá se předpokládat, že Hevelius tyto dvě hvězdy omylem považoval za mlhovinu."[4]

V roce 1863 ji znovu pozoroval August Winnecke.[3] V roce 1991 byla úhlová vzdálenost mezi složkami této dvojhvězdy 52,8" a jejich rozestup se postupně zvětšuje.[3] Astrometrická data ze sondy Gaia v roce 2016 podpořila všeobecnou shodu, že jde o optickou dvojhvězdu, nikoli o fyzicky vázanou dvojhvězdu.[3][5] Sloučením dat ze sond Hipparcos a Gaia byly na základě paralaxy určeny vzdálenosti obou hvězd od Země: jasnější hvězda (HD 238107) je vzdálena 1 140 ±100 ly a slabší hvězda (HD 238108) 455 ±20 ly.[3]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Při hledání objektu na obloze je možné vyjít od hvězdy 3. magnitudy δ UMa, pokračovat 1° na severovýchod ke hvězdě s magnitudou 5,7 70 UMa a dalších 16' severovýchodně leží M40. Pozorovatelé s dalekohledy o průměru 100 mm a větším se mohou pokusit o nalezení spirální galaxie 12. magnitudy NGC 4290 12' západně od M40.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M40 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Messier 40. Dostupné online. [cit. 2017-09-25].
  3. a b c d e f g h SEDS Messier Objects Database: Messier 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b FROMMERT, Hartmut. Charles Messier's Catalog of Nebulae and Star Clusters [online]. [cit. 2017-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LINDEGREN, L., et al. Gaia Data Release 1. Astrometry: one billion positions, two million proper motions and parallaxes. S. 32. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2016 [cit. 2017-09-27]. Roč. 595, s. 32. Dostupné online. Bibcode 2016A&A...595A...4L. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 40 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Labuť [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.