Přeskočit na obsah

Messier 84

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo M84. O jugoslávském/srbském tanku pojednává článek M-84.
Messier 84
M84 na snímku z Observatoře La Silla. Autor: ESO
M84 na snímku z Observatoře La Silla. Autor: ESO
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typeliptická galaxie, čočková galaxie, sub-millimetric source, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření a Seyfert 2 galaxy
TřídaE/S0[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu18. března 1781
Rektascenze12h 25m 3,7s[2]
Deklinace12°53′13″[2]
SouhvězdíPanna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V)20[3], 10,49[4][5], 12,67[5], 12,09[5], 7,124[6], 6,469[6], 6,222[6], 12,593[7], 10,742[7], 9,888[7], 9,448[7] a 9,081[7]
Úhlová velikost6,5′x5,6′[2]
Vzdálenost55 000 000 ly
Plošná jasnost13,2[8]
Poziční úhel135°[8]
Rudý posuv0,003 392 a 0,003 27
Kupa galaxiíKupa galaxií v Panně[9]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 84
New General CatalogueNGC 4374
IRASIRAS 12224+1309 a IRAS F12225+1309
Uppsala General CatalogueUGC 7494
Principal Galaxies CataloguePGC 40455
Jiná označeníM 84, NGC 4374, UGC 7494, PGC 40455[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 84 (také M84 nebo NGC 4374) je čočková nebo eliptická galaxie[9][1]souhvězdí Panny. Objevil ji Charles Messier 18. března 1781.[9] Galaxie je od Země vzdálená okolo 55 milionů ly[10] a je jedním z jasnějších členů Kupy galaxií v Panně.[9]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]
Poloha M 84 v souhvězdí Panny

M84 leží mezi souhvězdími Panny a Vlasů Bereniky v oblasti oblohy bez výrazných hvězd. Je možné ji najít přibližně v polovině spojnice hvězd Vindemiatrix (ε Virginis)Denebola (β Leonis). Se sousední galaxií Messier 86 tvoří pár, který se společně vejde do zorného pole většiny hvězdářských dalekohledů. Triedrem není viditelná ani pod dokonale čistou oblohou a za vhodných podmínek. Její galaktické halo je viditelné dalekohledy o průměru 200 mm, ve kterých vypadá jako jasná skvrna, která se na okraji postupně ztrácí v okolní obloze. Její jádro je ovšem jasné. V jejím okolí je možné pozorovat i další galaxie, jako například NGC 4388 nebo NGC 4402.[11]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[12] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do srpna.

Historie pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Tuto galaxii objevil Charles Messier 18. března 1781 a popsal ji jako kulatou mlhovinu bez hvězd s jasným středem a obklopenou slabým halem. Do svého katalogu ji zařadil pod číslem 84. Ve stejný den do katalogu zapsal ještě dalších 7 mlhavých objektů ležících v této oblasti oblohy, což jsou také členové Kupy galaxií v Panně, a navíc kulovou hvězdokupu Messier 92.[9] M84 a sousední M86 John Herschel shodně popsal jako velmi jasný rozsáhlý kulatý oblak nerozložitelný na hvězdy a s velmi světlým středem.[11]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
Jádro M84 překryté dvěma pruhy hmoty. Snímek z Hubbleova vesmírného dalekohledu

M84 leží velice blízko středu Kupy galaxií v Panně, která je od Země vzdálená přibližně 60 milionů ly. Podle Hubbleovy klasifikace galaxií je M84 zepředu viděnou čočkovou nebo eliptickou galaxií.[9][1] V roce 1957 bylo objeveno, že vysílá rádiové vlny a že z jejích středových oblastí vychází dva malé výtrysky hmoty, které jsou viditelné v pásmu rádiových vln.[13] Další pozorování uskutečněná pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalila dva pásy hmoty, které směřují z vnějších oblastí galaxie do jejího středu. Z tohoto pozorování bylo odvozeno, že se v jádru galaxie nachází obří černá díra o hmotnosti asi 300 milionů hmotností Slunce.[11] Celková hmotnost galaxie se odhaduje na 500 miliard hmotností Slunce a její průměr je přibližně 125 000 ly. Galaxie má rozsáhlý systém kulových hvězdokup[11] a je součástí Markarianova řetězu, který obsahuje 8 galaxií a táhne se přes M86 po NGC 4477.[14]

V této galaxii byly zatím pozorovány 3 supernovy. První byla objevena 18. května 1957, dostala označení SN 1957B a dosáhla magnitudy 12,2.[15] Zaznamenaly ji i snímky pořízené o měsíc dříve na palomarské observatoři. Další supernova byla objevena 13. června 1980, dostala označení SN 1980I a dosáhla 14. magnitudy. Zatím poslední supernova SN 1991bg byla objevena 3. prosince 1991 a dosáhla také 14. magnitudy.[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M84 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 84 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 84 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SIMBAD Astronomical Database.
  4. Messier 84. Dostupné online. [cit. 2018-04-17].
  5. a b c Noah Brosch, José Gabriel Funes: Ionized gas in E/S0 galaxies with dust lanes. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 22. července 2010. DOI 10.1111/J.1365-2966.2010.17070.X.
  6. a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  7. a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
  8. a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 4374 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e f g FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 84 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-04-18]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  11. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  12. Deklinace 13° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 77° od severního nebeského pólu. Severně od 77° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 77° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  13. LY, C.; WALKER, R. C.; WROBEL, J. M. An Attempt to Probe the Radio Jet Collimation Regions in NGC 4278, NGC 4374 (M84), and NGC 6166. S. 119–124. Astronomical Journal [online]. Leden 2004 [cit. 2018-04-18]. Roč. 127, s. 119–124. Dostupné online. DOI 10.1086/379855. Bibcode 2004AJ....127..119L. (anglicky) 
  14. NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Markarianův řetez k Messieru 64 [online]. astro.cz, 2017-06-24 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  15. GÖTZ, W. Supernova in NGC 4374 (= M 84). S. 141. Astronomische Nachrichten [online]. Květen 1958 [cit. 2018-04-18]. Roč. 284, čís. 3, s. 141. Dostupné online. DOI 10.1002/asna.19572840308. Bibcode 1958AN....284..141G. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Mapy hvězdné oblohy

[editovat | editovat zdroj]
  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 84 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 84 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 84 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 84 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - V srdci Kupy galaxií v Panně [online]. astro.cz, 2015-04-07 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.