Přeskočit na obsah

Obyvatelstvo Chorvatska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Počet obyvatel Chorvatska v tisících v letech 1857-2011

Počet obyvatel Chorvatska v roce 2011 činil 4 284 889 lidí.[1]

Populace Chorvatska strmě rostla (s výjimkou sčítání následujících po obou světových válkách) z počtu 2,1 milionu obyvatel v roce 1857 do roku 1991, kdy dosáhla vrcholu 4,7 milionu obyvatel. Od roku 1991 poměr zemřelých trvale převyšuje počet narozených a přirozená změna je v negativních číslech.

Profesoři demografie ze Záhřebské univerzity předvídají, že do roku 2030 se populace vzhledem k současnému počtu narozených dětí a emigrantů sníží o 350 000. Snížení populace pod čtyři miliony obyvatel v příštích patnácti letech se lze vyhnout jen ve dvou případech – pokud se přistěhuje o 350 000 lidí více než emigruje nebo se téměř zdvojnásobí počet narozených dětí. Obě možnosti jsou nepravděpodobné.[2] V Chorvatsku žije přibližně 500 osob bez domova, převážně žijících v Záhřebu.[3]

Etnické skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Dominantním etnikem jsou Chorvati (90,42 %), menšinami jsou Srbové (4,36 %), Bosňáci, Maďaři, Italové, Albánci, Slovinci, Němci, Češi, Romové a ostatní (5,22 %).[4]

Populace Chorvatska podle etnické skupiny, 1948-20111
Etnikum sčítání 1948 sčítání 1953 sčítání 1961 sčítání 1971 sčítání 1981 sčítání 1991 sčítání 2001 sčítání 2011
Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet %
Chorvati 2 975 399 79,2 3 117 513 79,6 3 339 841 80,3 3 513 647 79,4 3 454 661 75,1 3 736 356 78,1 3 977 171 89,6 3 874 321 90,42
Srbové 543 795 14,5 588 411 15,0 624 985 15,0 626 789 14,2 531 502 11,6 581 663 12,2 201 631 4,5 186 633 4,36
Bosňáci 1 077 0,0 16 185 0,4 3 113 0,1 18 457 0,4 23 740 0,5 43 459 0,9 20 755 0,5 31 479 0,73
Muslimani 19 677 0,4 7 558 0,17
Italové 76 093 2,0 33 316 0,9 21 103 0,5 17 433 0,4 11 661 0,3 21 303 0,4 19 636 0,4 17 807 0,42
Albánci 635 0,0 1 001 0,0 2 126 0,1 4 175 0,1 6 006 0,1 12 032 0,3 15 082 0,3 17 513 0,41
Romové 405 0,0 1 261 0,0 313 0,0 1 257 0,0 3 858 0,1 6 695 0,1 9 463 0,2 16 975 0,40
Maďaři 51 399 1,4 47 711 1,2 42 347 1,0 35 488 0,8 25 439 0,6 22 355 0,5 16 595 0,4 14 048 0,33
Slovinci 38 734 1,0 43 010 1,1 39 101 0,9 32 497 0,7 25 136 0,5 22 376 0,5 13 173 0,3 10 517 0,25
Češi 28 991 0,8 25 954 0,7 23 391 0,6 19 001 0,4 15 061 0,3 13 086 0,3 10 510 0,2 9 641 0,22
Černohorci 2 871 0,1 5 128 0,1 7 465 0,2 9 706 0,2 9 818 0,2 9 724 0,2 4 926 0,1 4 517 0,11
Makedonci 1 387 0,0 2 385 0,1 4 381 0,1 5 625 0,1 5 362 0,1 6 280 0,1 4 270 0,1 4 138 0,10
Jugoslávci 15 559 0,4 84 118 1,9 379 057 8,2 106 041 2,2 176 0,0 331 0,01
Ostatní a nevyjádřeno 36 021 1,0 36 942 0,9 35 971 0,9 58 028 1,3 110 168 2,4 246 354 5,1 124 3952 2,8 84 991 1,98
Celkem 3 756 807 3 918 817 4 159 696 4 426 221 4 601 469 4 784 265 4 437 460 4 284 889
1 Zdroj: [5]

Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar. Počet příslušníků hlásících se k české menšině však neustále klesá – zatímco v roce 1931 žilo v Chorvatsku 45 715 Čechů, krátce po válce v roce 1948 to bylo už jen 28 991 osob a během posledního sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti přihlásilo pouhých 10 510 lidí[6].

Češi žijí i v jiných občinách, ale jejich počty jsou zanedbatelné.

Oficiálním jazykem je chorvatština.

Podle průzkumu z roku 2009 celkem 78 % tvrdilo, že umí alespoň jeden cizí jazyk.[7] Podle průzkumu Evropské komise z roku 2005 celkem 49 % Chorvatů umí anglicky, 34 % německy a 14 % umí italsky. Francouzsky a rusky umí 4 % populace, španělsky 2 % populace. 59 % Slovinců má určitou znalost chorvatštiny.[8]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním náboženským vyznáním v Chorvatsku je katolictví (86,28 %), dalšími jsou pravoslaví (4,44 %), protestantství (0,34 %), ostatní křesťanská vyznání (0,30 %) a islám (1,47 %).[9]

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

Chorvatsko má univerzální systém zdravotní péče, jehož kořeny lze vysledovat až k zákonu o maďarsko-chorvatském parlamentu z roku 1891, který poskytuje formu povinného pojištění všech dělníků a řemeslníků. Na obyvatelstvo se vztahuje základní zdravotní pojištění poskytované zákonem a volitelným pojištěním. V roce 2017 dosáhly roční výdaje na zdravotní péči 22,0 miliard kuna (3,0 miliardy EUR). Výdaje na zdravotní péči představují pouze 0,6 % soukromého zdravotního pojištění a veřejných výdajů. V roce 2017 utratilo Chorvatsko kolem 6,6 % svého HDP na zdravotní péči. V roce 2015 bylo Chorvatsko na 36. místě na světě v průměrné délce života s 74,7 let u mužů a 81,2 let u žen a mělo nízkou kojeneckou úmrtnost 3 na 1 000 narozených.

V Chorvatsku jsou stovky zdravotnických zařízení, z toho 79 nemocnic a klinik s 23 967 lůžky. Nemocnice a kliniky pečují o více než 700 tisíc pacientů ročně a zaměstnávají 5 205 lékařů, včetně 3 929 specialistů. V zemi je 6 379 soukromých ordinací a celkem 41 271 zdravotnických pracovníků. Existuje 63 jednotek pohotovostní lékařské služby, které reagují na více než milion hovorů. Hlavní příčinou úmrtí v roce 2008 bylo kardiovaskulární onemocnění u mužů 43,5 % a u žen 57,2 %, následovaly nádory, u mužů 29,4 % a u žen 21,4 %. V roce 2009 bylo HIV / AIDS nakaženo pouze 13 Chorvatů a šest na tuto chorobu zemřelo. Dalšími běžnými příčinami úmrtí jsou zranění a otravy, onemocnění dýchacích cest a zažívacích orgánů. V roce 2008 Světová zdravotnická organizace odhadla, že kuřáci jsou 27,4 % Chorvatů starších 15 let. Podle údajů WHO z roku 2003 je 22 % chorvatské dospělé populace obézních.

Podle Chorvatského fondu zdravotního pojištění jsou vysoký krevní tlak, cukrovka, maligní onemocnění, osteoporóza, metabolický syndrom, zvýšené krevní tuky a nemoci pohybového ústrojí nejčastějšími důvody, proč chorvatští občané hledají lékařskou pomoc. V letech 1983 až 2007 bylo v Chorvatsku provedeno 736 196 potratů.

Demografická statistika

[editovat | editovat zdroj]
Narození a úmrtí před I. světovou válkou
Rok Populace (x 1000) Živě narození Úmrtí Přirozená změna Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv.) Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv.) Přirozená změna (na 1000 obyv.) Plodnost
1900 2 375 97 000 65 000 32 000 40,7 27,5 13,2 5,45
1901 2 432 95 000 67 000 28 000 39,2 27,4 11,8 5,41
1902 2 431 101 000 67 000 34 000 41,5 27,6 13,9 5,38
1903 2 462 97 000 66 000 31 000 39,3 26,9 12,4 5,34
1904 2 477 99 000 65 000 34 000 40,0 26,2 13,8 5,30
1905 2 493 100 000 75 000 25 000 40,1 30,1 10,0 5,26
1906 2 515 100 000 66 000 34 000 39,7 26,3 13,4 5,22
1907 2 550 100 000 65 000 35 000 39,3 25,4 13,9 5,18
1908 2 560 100 000 70 000 30 000 39,2 27,2 12,0 5,14
1909 2 588 108 000 69 000 39 000 41,7 26,7 15,0 5,10
1910 2 616 99 000 65 000 34 000 37,9 24,8 13,1 5,06
1911 2 628 95 000 69 000 26 000 36,0 26,4 9,6 5,02
1912 2 654 101 000 67 000 34 000 38,1 25,2 12,9 4,98
1913 2 663 95 000 68 000 27 000 35,7 25,5 10,2 4,94
1914 2 675 98 000 66 000 32 000 36,6 24,7 11,9 4,90
Zdroj: Brian R, Mitchell, European historical statistics, 1750-1975[10]
Narození a úmrtí po II. světové válce
Rok Populace (x 1000) Živě narození Úmrtí Přirozená změna Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv.) Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv.) Přirozená změna (na 1000 obyv.) Plodnost
1947 3 756 83 700 44 000 39 700 22,3 11,7 10,6
1948 3 788 89 700 47 100 42 600 23,7 12,4 11,2
1949 3 821 97 100 47 800 49 300 25,4 12,5 12,9
1950 3 861 95 560 47 292 48 268 24,8 12,2 12,5 2,94
1951 3 882 87 564 49 804 37 760 22,6 12,8 9,7 2,66
1952 3 913 91 612 43 512 48 100 23,4 11,1 12,3 2,77
1953 3 946 90 200 46 662 43 538 22,9 11,8 11,0 2,68
1954 3 979 89 309 41 071 48 238 22,4 10,3 12,1 2,61
1955 4 011 88 657 42 035 46 622 22,1 10,5 11,6 2,56
1956 4 040 86 171 43 772 42 399 21,3 10,8 10,5 2,47
1957 4 066 81 414 40 261 41 153 20,0 9,9 10,1 2,30
1958 4 090 77 771 37 980 39 791 19,0 9,3 9,7 2,19
1959 4 115 78 233 40 688 37 545 19,0 9,9 9,1 2,24
1960 4 140 76 156 41 361 34 795 18,4 10,0 8,4 2,23
1961 4 169 74 190 37 796 36 394 17,8 9,1 8,7 2,23
1962 4 200 72 267 42 134 30 133 17,2 10,0 7,2 2,11
1963 4 232 69 875 38 597 31 278 16,5 9,1 7,4 2,05
1964 4 246 68 843 43 013 25 830 16,2 10,1 6,1 2,04
1965 4 273 71 186 39 936 31 250 16,7 9,3 7,3 2,19
1966 4 300 71 245 37 941 33 304 16,6 8,8 7,7 2,20
1967 4 326 67 103 41 381 25 722 15,5 9,6 5,9 2,06
1968 4 353 65 431 43 720 21 711 15,0 10,0 5,0 1,99
1969 4 379 63 635 46 844 16 791 14,5 10,7 3,8 1,91
1970 4 406 61 103 44 148 16 955 13,9 10,0 3,8 1,81
1971 4 430 64 890 44 878 20 012 14,6 10,1 4,5 1,97
1972 4 447 66 035 47 881 18 154 14,8 10,8 4,1 1,96
1973 4 465 67 389 45 680 21 709 15,1 10,2 4,9 1,97
1974 4 482 67 251 44 950 22 301 15,0 10,0 5,0 1,93
1975 4 500 67 016 45 640 21 376 14,9 10,1 4,8 1,90
1976 4 517 67 054 45 074 21 980 14,8 10,0 4,9 1,88
1977 4 535 68 035 45 156 22 879 15,0 10,0 5,0 1,90
1978 4 553 68 704 48 715 19 989 15,1 10,7 4,4 1,92
1979 4 570 69 229 48 426 20 803 15,1 10,6 4,6 1,95
1980 4 588 68 220 50 100 18 120 14,9 10,9 3,9 1,92
1981 4 608 67 455 51 420 16 035 14,6 11,2 3,5 1,93
1982 4 635 66 737 50 770 15 967 14,4 11,0 3,4 1,90
1983 4 659 65 599 55 147 10 452 14,1 11,8 2,2 1,88
1984 4 680 64 909 54 169 10 740 13,9 11,6 2,3 1,87
1985 4 702 62 665 52 067 10 598 13,3 11,1 2,3 1,82
1986 4 722 60 226 51 740 8 486 12,8 11,0 1,8 1,76
1987 4 740 59 209 53 080 6 129 12,6 11,3 1,3 1,74
1988 4 757 58 525 52 686 5 839 12,3 11,1 1,2 1,74
1989 4 767 55 651 52 569 3 082 11,7 11,0 0,7 1,67
1990 4 778 55 409 52 192 3 217 11,6 10,9 0,7 1,68
1991 4 734 51 829 54 832 -3 003 10,9 11,6 -0,7 1,59
1992 4 691 46 970 51 800 -4 830 10,0 11,0 -1,0 1,46
1993 4 647 48 535 50 846 -2 311 10,4 10,9 -0,5 1,52
1994 4 604 48 584 49 482 -898 10,6 10,7 -0,1 1,54
1995 4 560 50 182 50 536 -354 11,0 11,1 -0,1 1,62
1996 4 517 53 811 50 636 3 175 11,9 11,2 0,7 1,76
1997 4 473 55 501 51 964 3 537 12,4 11,6 0,8 1,84
1998 4 430 47 068 52 311 -5 243 10,5 11,6 -1,2 1,59
1999 4 387 45 179 51 953 -6 774 10,3 11,8 -1,5 1,55
2000 4 343 43 746 50 246 -6 500 10,1 11,6 -1,5 1,52
2001 4 300 40 993 49 552 -8 559 9,5 11,5 -2,0 1,45
2002 4 302 40 094 50 569 -10 475 9,3 11,8 -2,5 1,43
2003 4 303 39 668 52 575 -12 907 9,2 12,2 -3,0 1,41
2004 4 305 40 307 49 756 -9 449 9,4 11,6 -2,2 1,43
2005 4 310 42 492 51 790 -9 298 9,9 12,0 -2,1 1,50
2006 4 311 41 446 50 378 -8 932 9,6 11,7 -2,1 1,47
2007 4 310 41 910 52 367 -10 457 9,7 12,1 -2,4 1,49
2008 4 310 43 753 52 151 -8 398 10,2 12,1 -1,9 1,56
2009 4 305 44 577 52 414 -7 837 10,4 12,2 -1,8 1,59
2010 4 295 43 361 52 096 -8 735 10,1 12,1 -2,0 1,55
2011 4 281 41 197 51 019 -9 822 9,6 11,9 -2,3 1,48
2012 4 268 41 771 51 710 -9 939 9,8 12,1 -2,3 1,52
2013 4 256 39 939 50 386 -10 447 9.4 11.8 -2.4 1,46
2014 4 238 39 566 50 839 -11 273 9.3 12.0 -2.6 1,46
2015 4 204 37 503 54 205 -16 702 8.9 12.9 -4.0 1,41
2016 4 174 37 537 52 542 -14 005 9.0 12.3 -3.3 1,43
2017 4 125 36 556 53 477 -16 921 8.9 13.0 -4.1 1,42
2018 4 088 36 945 52 706 -15 761 9.0 12.9 -3.9 1,47
2019 4 065 36 135 51 794 -15 659 8.9 12.7 -3.8 1,47
2020 4 048 35 845 57 023 -21 178 8.9 14.1 -5.2 1,48
2021 3 879 36 508 62 712 -26 204 9.4 16.2 -6.8 1,62
2022 3 856 33 883 56 979 -23 096 8,8 14,8 -6,0 1,53
Zdroj: Institut national d'études démographiques,[11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Croatia na anglické Wikipedii.

  1. http://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/E01_01_01/e01_01_01.html
  2. Gatarić, Lj., "Do 2030. Hrvatska će imati 350.000 stanovnika manje", Večernji list, 5. a 6. leden 2015, #18309, strany 6-7
  3. Dnevnik [online]. 2020-01-02 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. 4. Population by ethnicity and religion [online]. Croatian Bureau of Statistics [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. 
  5. Stanovništvo prema narodnosti po gradovima/općinama popis 2001 [online]. Croatian Bureau of Statistics, 2001 [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. (Croatian) [nedostupný zdroj]
  6. Population of Croatia 1931-2001 [online]. Republic of Croatia - Central Bureau of Statistics [cit. 2008-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Istraživanje: Tri posto visokoobrazovanih ne zna niti jedan strani jezik, Hrvati uglavnom znaju engleski [online]. Index.hr, 5 April 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. (Croatian) 
  8. Europeans and their languages – European commission special barometer FEB2006 [online]. European Commission, February 2006 [cit. 2010-01-15]. Dostupné online. 
  9. STANOVNIŠTVO PREMA VJERI, POPISI 2001. I 2011. [online]. Croatian Bureau of Statistics, 2011 [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. (Croatian) 
  10. Brian R, Mitchell. European historical statistics, 1750-1975. [s.l.]: Facts on File, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-87196-329-1. S. 341. 
  11. Database on developed countries [online]. Institut national d'études démographiques [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-12-2011. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]