Přeskočit na obsah

Strapatá veža

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strapatá veža
Strapatá veža z Malé Studené doliny, na obrázku označena polsky Czubata Turnia
Strapatá veža z Malé Studené doliny, na obrázku označena polsky Czubata Turnia

Vrchol2565 m n. m.
Poznámkavýstup jen s horským vůdcem
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice
Strapatá veža
Strapatá veža
Poloha v rámci Slovenska
Strapatá veža
Strapatá veža
Poloha v rámci Tater
PovodíPoprad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strapatá veža (česky Střapatá věž, polsky Czubata Turnia, německy Egenhofferspitze, maďarsky Egenhoffercsúcs) je trojvrcholová věž ve Vysokých Tatrách. Nachází se v hlavní ose rozsochy, mezi Štěrbinou pod Střapatou věží (nebo též Supí věží) a Malou Vlaštovčí štěrbinou (Malým Pyšným štítem).[1]

Střapatá věž se stala známou v roce 1910, kdy na ni z Kočičího kotle vystoupil Alfred Grosz a z Beraní kotliny Oskar Mahler. Tehdy byla pojmenována Egenhoffercsúcs, Egenhofferspitze – štít Engelhofferové. Terezie Engelhofferová (18551940) z Budapešti byla průkopnicí ženského horolezectví a lyžování ve Vysokých Tatrách. Z jejího podnětu byla na Gerlachovský štít umístěna pamětní tabule s miléniem a štít byl přejmenován na štít Františka Josefa I. Slovenští vlastenci později tabuli rozbili. Název štítu se neujal, nepřijali ho ani maďarští turisté.[1]

První výstupy

[editovat | editovat zdroj]

Štít je přístupný pouze v doprovodu horského vůdce.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strapatá veža na slovenské Wikipedii a Czubata Turnia na polské Wikipedii.

  1. a b BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]