Přeskočit na obsah

Theodor Körner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O německém básníkovi pojednává článek Theodor Körner (básník).
Theodor Körner
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálně demokratická strana Rakouska

Rodné jménoTheodor Körner Edler von Siegringen
Narození24. dubna 1873
Komárom
Úmrtí4. ledna 1957 (ve věku 83 let)
Vídeň
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Profesepolitik a voják
Oceněnívelkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1956)
Vojenský záslužný kříž 3. třídy
Řád železné koruny
velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku
rytíř Císařského řádu Leopoldova
… více na Wikidatech
CommonsTheodor Körner (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Körner šlechtic von Siegringen (zvuk [ˈteːoˌdoːɐ̯ ˈkœʁnɐ]; 23. dubna 1873 Komárom4. ledna 1957 Vídeň) byl rakouský politik, rakouský prezident v letech 1951 až 1957.

Jeho rodina pocházela z Chrastavy, kde se narodili i jeho sourozenci Rosa a Richard, a kde také několik let navštěvoval základní školu. Jeho otec byl důstojník v rakousko-uherské armádě, v době jeho narození sloužil v maďarském Újszőny (dnešní Komárom). Theodor Körner také nastoupil vojenskou kariéru, studoval na vojenských školách v Hranici a Vídni. V roce 1894 byl povýšen na poručíka, v roce 1904 na majora a stal se členem generálního štábu. Během první světové války působil na italské frontě, v roce 1924 svou vojenskou kariéru skončil již s hodností generála.

V roce 1924 se stal členem sociální demokracie[1] a od toho roku byl poslancem horní komory rakouského parlamentu, kde zastupoval Vídeň. Po nástupu austrofašismu byl, stejně jako řada dalších sociálních demokratů, uvězněn. Propuštěn byl koncem roku 1934 s podmínkou, že nebude pokračovat v politické činnosti. Věnoval se tedy vojenské vědě, patřil k velkým odpůrcům války se Sovětským svazem. Krátce zadržen byl také po atentátu na Adolfa Hitlera v roce 1944, ale spojitost s atentátníky mu nebyla dokázána.

Po válce byl v dubnu 1945 jmenován vídeňským starostou. Po smrti prvního poválečného rakouského prezidenta Karla Rennera se stal kandidátem sociální demokracie na prezidenta v první přímé volbě (Karla Rennera i meziválečné prezidenty volil parlament) a celkem překvapivě zvítězil, když obdržel 51 % hlasů. Vzhledem k malým pravomocem prezidenta měl méně povinností než jako starosta Vídně.

V roce 1956 utrpěl mozkovou mrtvici, na jejíž následky v roce 1957 zemřel, stále v úřadu prezidenta. Až do své smrti zůstal svobodný.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Körner (Bundespräsident) na německé Wikipedii.

  1. Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]