Přeskočit na obsah

Volby do Knesetu 1996

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael






Volby do 14. Knesetu se v Izraeli konaly společně s vůbec první přímou volbou premiéra 29. května 1996. Voličská účast byla 79,3 %.

strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období
křesel na konci
funkčního období
Strana práce[p 1][p 2] 818 570 26,8% 34 29
Likud-Gešer-Comet[p 2][p 3] 767 178 25,1% 32 19
Šas 259 759 8,5% 10 10
Národní náboženská strana[p 4] 240 224 7,8% 9 7
Merec[p 5] 226 257 7,4% 9 7
Jisra'el be-Alija[p 6] 174 928 5,7% 7 5
Chadaš-Balad[p 7] 129 455 4,2% 5 3
Sjednocený judaismus Tóry[p 8] 98 655 3,2% 4 3
Třetí cesta[p 9] 96 457 3,1% 4 3
Sjednocená arabská kandidátka 89 513 2,9% 4 4
Moledet[p 10] 71 982 2,4% 2 3
neúspěšní 78 012 2,6% 0 0
Celkem 3 051 592 100% 120 120
Strana středu[p 2][p 11] - - 0 5
Cherut - Národní hnutí[p 3] - - 0 3
Gešer[p 3] - - 0 3
Jeden národ[p 1] - - 0 3
Comet[p 3][p 10] - - 0 2
Tkuma[p 4] - - 0 2
Alija[p 6] - - 0 2
Šinuj[p 5][p 11] - - 0 2
Balad[p 7] - - 0 2
Degel ha-Tora[p 8] - - 0 1
David Zucker[p 5] - - 0 1
Emanuel Zisman[p 9] - - 0 1
Mechora[p 10] - - 0 0
Ha-Cejrim[p 11] - - 0 0
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael[nedostupný zdroj]

Neúspěšní

[editovat | editovat zdroj]

Následující strany se zúčastnily voleb, ale nepřekročily volební práh:

Další dvě strany oznámily svůj záměr zúčastnit se voleb, ale nakonec svou kandidaturu stáhly:

  • Arabská aliance za pokrok a změnu
  • Morešet Avot

Čtrnáctý Kneset

[editovat | editovat zdroj]

Přestože Strana práce volby vyhrála, Benjamin Netanjahu (Likud) vyhrál přímou volbu premiéra, což znamenalo, že bude formovat 27. vládu, což učinil 18. června 1996.

Netanjahu vytvořil koalici sestávající z aliance Likud-Gešer-Comet a stran Šas, Národní náboženská strana, Jisra'el be-Alija, Sjednocený judaismus Tóry a Třetí cestu, s 18 ministry.

Gešer opustil alianci s Likudem a opustil vládní koalici v lednu 1998.

Netanjahu musel řešit několik otázek: levice namítala, že mírový proces postupuje moc pomalu, ale podepsání Hebronského protokolu a Memoranda od Wye River způsobilo problémy s pravicí.

Problémy s prosazením státního rozpočtu na rok 1999 nakonec vedly k vyvolání předčasných voleb pro volby do Knesetu i premiérských voleb, které se konaly v květnu 1999.

  1. a b Jeden národ se odštěpil od Strany práce.
  2. a b c Dva poslanci Strany práce a čtyři poslanci Likudu opustili své strany a založili Stranu středu. Jeden z těchto poslanců později Stranu středu opustil a vstoupil do strany Šinuj.
  3. a b c d Gešer, Cherut - Národní hnutí a Comet odešli z aliance Likud-Gešer-Comet.
  4. a b Tkuma se odštěpila od Národní náboženské strany.
  5. a b c Šinuj a David Zucker se oddělili od strany Merec.
  6. a b Alija se odštěpila od strany Jisra'el be-Alija.
  7. a b Balad opustil alianci se stranou Chadaš.
  8. a b Degel ha-Tora opustil Sjednocený judaismus Tóry, který následně změnil svůj název na Agudat Jisra'el.
  9. a b Emanuel Zisman opustil Třetí cestu.
  10. a b c Moše Peled opustil Comet a vytvořil stranu Mechora, než se připojil ke straně Moledet.
  11. a b c Eliezer Sandberg odešel ze strany Středu a vytvořil stranu ha-Cejrim, než se připojil ke straně Šinuj.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1996 na anglické Wikipedii.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. 
  • ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. 
  • ARIAN, Asher; SHAMIR, Michal. The Elections in Israel 1996. New York: SUNY Press, 1999. 448 s. Dostupné online. ISBN 978-0791442388. (anglicky) 
  • ELAZAR, Daniel Judah; SANDLER, Shmuel. Israel at the Polls, 1996. Londýn: Routledge, 1998. 288 s. Dostupné online. ISBN 978-0714644219. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]